Přečteno za ZÁŘÍ 2020: Vrány, Vadí, nevadí, Geniální přítelkyně…

PRO MLADÉ ČTENÁŘE

Vadí, nevadí – Jacqueline Wilson

Takový menší návrat do dětství, kdy jsem knížky Jacqueline Wilson hltala a půjčovala z knihovny všechny díly, které tam měli. Sice to z pohledu dospělého už není úplně ono, ale vlastně se to kouzlo taky tak úplně neztratilo. Tento díl je o dětech v dětském domově, jejich přátelství i konfliktech a o tom, jak moc touží po lásce svých rodičů i po hodných pěstounech. Milý pohled do dětské duše.

PŘÍBĚHY „ZE ŽIVOTA“

Vrány – Petra Dvořáková

Příběh o dospívání a nefunkční rodině, která navenek vypadá velmi spořádaně. Matka pravděpodobně v zajetí své vlastní špatné výchovy a předsudků. Myslící hlavně na to, “co by tomu řeklo okolí”. Ale bez ohledů na city svých dcer, hlavně té starší. Kniha, kvůli které jsem šla spát ve 3 ráno (poslouchala jsem audio verzi a dala ji na jeden zátah). Věřím, že kniha nezaujme každého, ale mně sedla neskutečně a nemohla jsem se odtrhnout. Strašně jsem hlavní hrdince držela palce a čekala, jak to dopadne. Autorka výborně vykreslila postavu matky i dcery, takže jsem je úplně viděla před očima. Tato kniha obstojí rozhodně i v zahraniční konkurenci. Pro mě to bude kandidát na nejlepší knihu za tento rok.

Snad ti nedělají starosti cizí názory? – Richard P. Feynman

Uznávám, že toto hodnocení bude asi poněkud zaujaté. Od knihy jsem měla velká očekávání, protože jsem o autorovi mnoho slyšela. Mě tato sbírka příběhů ze života fyzika hlavně v druhé polovině moc nebavila. Omlouvám se panu autorovi a jeho fanouškům, je možné že jsem nebyla v nejlepším rozpoložení pro čtení, nebo zkrátka očekávala něco jiného. Kniha obsahuje strašně moc detailů o ostatních lidech, hotelu, cestách…  ztrácí se pro mě pointa. Čekala jsem, že mi historky budou připadat vtipné, nebo mi nějak změní pohled na svět. Nestalo se. Možná je problém v tom, že jsem nevěděla, že toto je až druhý díl?

Geniální přítelkyně – Elena Ferrante

Příběh dvou odlišných dívek (ale přesto kamarádek) pokrývající dětství a dospívání. Tohle nebude kniha pro každého a pokud si nejste jisti, zda do toho jít, pusťte si jako první seriál na HBO. Seriál jsem viděla jako první a troufnu si říct, že ačkoli první dva díly seriálu mě moc nebavily, dál mě velmi chytl a byl z mého pohledu lepší než kniha. Asi je to proto, že kniha se odehrává v jiné době i místě (Itálie minulého století) a bez dostatečných znalostí právě seriál ukáže tu správnou atmosféru. Navíc herci v něm jsou neskutečně dobře vybraní a právě představivost, kterou jsem díky seriálu měla, mě držela i u knihy, kterou bych jinak možná moc nechápala. Chápu, že pro někoho bude kniha nudná, pro mě to bylo jako poslouchat vyprávění babičky před spaním, uklidňující a poutavé.

SCI-FI

Měsíc je drsná milenka – Robert A. Heinlein

Sci-fi o tom, jak se žije v době, kdy lidé obývají nejen Zemi, ale i Měsíc. Kniha je velmi chytrá a stylem mi připomínala Andyho Weira a jeho knihy Marťana a Artemis. Nebude to ale čtení pro každého, protože není tak snadno čtivá jako zmíněný Marťan. Obsahuje hodně technických a politických detailů a na mě byla strašně upovídaná a dlouhá. Je v ní ale také mnoho moudrých a zajímavých myšlenek třeba o demokracii, nebo anarchii. V knize se řeší volby, daně, systém tradiční rodiny a další témata. Zamyslíte se nad tím, že společnost může mít mnoho podob a způsobů fungování. Doporučuji k přečtení zkušenějším nebo odhodlanějším čtenářům. Vyžaduje soustředění a pozornější čtení.